|
|
Co je transformační terapie
Transformační terapie je moderní spirituální terapie, založená na
pochopení základních zákonitostí života, které mají jednoznačně spirituální
povahu. Čím vědoměji dokážeme tyto zákonitosti vnímat a využívat je, tím
harmoničtěji můžeme spolupracovat se životem a tím lépe se pak ve svém životě
cítíme.
Oblasti působení
Transformační terapie diagnostikuje a napravuje tři klíčové oblasti života:
- Vztah k našemu osudu – čím lépe dokážeme přijímat svůj osud, tím
méně máme v životě třecích ploch, tím lépe se v něm cítíme a tím přátelštěji
se na oplátku osud chová k nám.
- Vztah k sobě – Jestliže dokážeme vycházet sami se sebou, budeme
spokojenější. Neblahým dědictvím tisícileté evropské náboženské tradice je
všudypřítomná civilizační zátěž pocitů viny a nenávisti ke své vlastní touze.
Uzdravením vztahu k sobě a ke své touze se nám může trvale emocionálně ulevit.
- Vztah k druhým – ve snaze zapřít svoji vlastní citlivost a zranitelnost
často po celý život budujeme obranné pancíře, abychom pod nimi nakonec zůstali
izolovaní a osamělí. Obranné pancíře nám brání projevovat se takoví, jací
doopravdy jsme. Čím více rozvineme odvahu projevit se takoví, jací jsme, tím
snadněji najdeme lidi, kteří nás právě takové budou mít rádi.
Jaké obtíže terapie léčí
Transformační terapie velmi efektivně hojí takové běžné i méně běžné bolesti
života, u nichž se nevyhneme podezření, že si je nějakým způsobem vytváříme
sami:
- Smutky, úzkosti, deprese – psychiatrická medikace není pro
transformační terapii překážkou, i terapeut byl na antidepresivech, takže
dobře ví, jak chutnají. Několik klientů mohlo po terapii antidepresiva úplně
vysadit. Přijmeme-li své deprese jako cenný transformační signál, můžeme se
v terapii učit blížit se k extázi.
- Syndrom vyhoření a únavový syndrom – pokud nás život nebaví, je
nejvyšší čas na změnu, která může vést k jeho zlepšení. Přijmeme-li vyhoření
a únavu jako cenné signály, mohou nám pomoci najít a vyhojit jejich příčinu
tak, že nás život začne těšit víc než kdykoliv před tím.
- Ztráta orientace v životě – pokud nám naše cíle připadají
nesmyslné, možná je to pravda. V terapii se pokusíme najít cíle, lépe
odpovídající naší touze. Šťastně zacílený život přináší hlubší uspokojení.
- Zraněné vnitřní dítě – kvůli neblahé civilizační zátěži potřebujeme
své vnitřní dítě vyléčit snad všichni. V terapii se učíme vnitřní dítě hýčkat,
čili brát své duševní zdraví do svých vlastních rukou. Vnitřní dítě nás odmění
nebývalým rozvojem hravosti, tvořivosti a radosti ze života.
- Osamělost – náš letitý obranný pancíř nám brání vstupovat do
důvěrných vztahů s lidmi, kteří by nás mohli mít rádi takové, jací skutečně
jsme. V terapii rozvíjíme odvahu tento pancíř odkládat i dovednost vyhledávat
pak takové lidi, kteří se k nám hodí. Učíme se přebudovat svůj sociální systém
tak, aby z něj všichni zúčastnění měli větší potěšení.
- Nesoulad mezi dáváním a braním – často trpíme pocitem, že
emocionálně víc dáváme než dostáváme, což je způsobeno tím, že skutečně dávat
jsme se doopravdy ještě nenaučili. V terapii se učíme mocnému kouzlu dávat to,
co jsme sami nikdy nedostali, a přijít tomu na chuť. Rozvojem schopnosti dávat
se velice rychle dostaneme do emocionálně pozitivních čísel (týká se především emocí,
teprve potom možná i financí :-).
- Role oběti – nám sugeruje, že za svůj neradostný život neneseme
žádnou odpovědnost (protože jsme hodní) a že ji mají pouze ti druzí (protože jsou
zlí). Aby se mohl zlepšit náš život, musí se nejprve změnit oni. Role oběti je
mimořádně destruktivní postoj, takže jakmile ji sami u sebe objevíme, neodkladně
spěchejme do transformační terapie.
- Strach z mužské či ženské energie – naučme se kultivovat svůj přístup
k energii druhého pohlaví, harmonizovat se s vlastní touhou i naslouchat svému
citu pro čistotu. Dokážeme pak lépe navazovat a prožívat krásné citové vztahy,
druhým i sobě naplníme citovou nádrž a užijeme si emocionální hojnosti. Jsme
jediné specializované pracoviště svého druhu :-)
- Temná noc duše – skutečnou podstatou emocionálních problémů jsou
vždy problémy duchovní, na které život reaguje
transformačním tlakem. Temná noc duše je obvyklou reakcí na transformační
tlak zejména u duchovně pokročilejších lidí, kterým už život definitivně
přestává tolerovat jejich dosavadní duchovní spánek. Probouzení z temné noci
duše je hlavním posláním transformační terapie.
Pro koho je terapie vhodná
Transformační terapie je určena především těm, kdo už tuší, že největším
problémem jsou si oni sami, potřebují se konečně cítit lépe než doposud, jsou
ochotni začít u sebe a něco pro to i udělat.
Terapie je obzvlášť vhodná pro každého, kdo:
- je zvyklý přemýšlet o sobě i o životě z duchovního hlediska
- touží pochopit, jak to tady celé funguje
- potřebuje pozvednout svého ducha
- touží harmonizovat svůj vztah se životem, se sebou a s druhými
- chce posílit a kultivovat svoji mužskou či ženskou roli
- touží více vnímat posvátnost života
- absolvoval již více terapií či seminářů osobního rozvoje s neuspokojivými
výsledky
- je na antidepresivech a touží je trvale vysadit.
Transformační terapie není primárně určená pro léčení závažnějších poruch
osobnosti, ale ani dlouhodobá psychiatrická medikace antidepresivy není pro terapii překážkou.
Jestliže vás nabídka zaujala, podívejte se,
jak je terapie zorganizovaná a kolik stojí.
|
|
