Terapie vnitřního dítěte je moderní spirituální terapie, založená na
vhledu do příčin úzkostí a depresí, kterými jsou téměř vždy nějaké
formy negace, zaměřené vůči sobě samému i životu.
Viditelnou příčinou těchto negací jsou destruktivní emocionální vzorce,
které jsme nevědomě převzali od rodičů.
Tyto negativní návyky skrytě ubližují našemu vnitřnímu dítěti.
Pokud si jich nejsme vědomi, mají nad námi převahu, která se projevuje tím,
že naše vnitřní dítě uvádějí do tísnivých emocionálních stavů, a tím snižují naši „spirituální letovou
hladinu“. Nejenže této sebedestrukci neumíme zabránit, ale často ani nejsme schopni
postřehnout, co se s námi v takových chvílích děje.
V terapii se nejprve učíme tyto negativní vzorce sami u sebe vidět,
poté se je učíme nahrazovat takovými návyky, které nás podporují lépe. Pracujeme
tedy nikoliv na vnitřním dítěti, ale především sami na sobě, abychom pro naše
vnitřní dítě vytvářeli humánnější podmínky k životu. Možná by bylo
přesnější nazývat to „terapií ve prospěch vnitřního dítěte“. Jsme-li úspěšní,
nastartujeme tím proces zlepšování naší emocionální kondice,
který jediný může přinést opravdu trvalý terapeutický zisk.
Podrobnější popis principů terapie vnitřního dítěte uveřejnila na svém videoblogu
moje následovkyně Hana Borovská:
Oblasti působení
V terapii vnitřního dítěte diagnostikujeme a napravujeme tři klíčové oblasti života:
Vztah k sobě – Jestliže dokážeme vycházet sami se sebou, jsme
spokojenější. Neblahým dědictvím mnohasetleté náboženské tradice je
všudypřítomná civilizační zátěž pocitů viny a nenávisti ke své vlastní touze.
Uzdravením vztahu k sobě a k naší touze se nám může trvale emocionálně ulevit.
Terapie vnitřního dítěte je základní terapií vztahu k sobě.
Vztah k našemu osudu – Čím lépe dokážeme přijímat svůj osud, tím
méně máme v životě třecích ploch, tím lépe se v něm cítíme a tím přátelštěji
se na oplátku osud chová k nám.
Vztah k druhým – Ve snaze zapřít svoji vlastní citlivost a zranitelnost
budujeme často po celý život obranné pancíře, abychom pod nimi nakonec zůstali
izolovaní a osamělí. Obranné pancíře nám brání projevovat se takoví, jací
doopravdy jsme. Čím více rozvineme odvahu projevit se, tím
snadněji najdeme lidi, kteří nás právě takové budou mít rádi.
Jaké obtíže terapie léčí
Za všemi běžnými i méně běžnými bolestmi života se obvykle skrývá
zraněné vnitřní dítě. Dokážeme-li mu poskytnout pozornost, přijetí, péči, lásku
a spojenectví, začnou se velmi pravděpodobně hojit i následující obtíže:
Smutky, úzkosti, deprese – Psychiatrická medikace není pro
terapii překážkou. I terapeut byl na antidepresivech, takže
dobře ví, jak chutnají. Několik klientů mohlo po terapii antidepresiva úplně
vysadit. Přijmeme-li své deprese jako cenný transformační signál, můžeme se
v terapii učit blížit se k extázi.
Syndrom vyhoření a únavový syndrom – Pokud nás život nebaví, je
nejvyšší čas na změnu, která může vést k jeho zlepšení. Přijmeme-li vyhoření
a únavu jako důležitou zprávu o kvalitě našeho života, může nám to pomoci najít a vyhojit jejich příčinu
tak, že nás život začne těšit víc než kdykoliv před tím.
Ztráta orientace v životě – Pokud nám naše cíle připadají
nesmyslné, možná je to pravda. V terapii se učíme hledat cíle, lépe
odpovídající naší touze. Šťastně zacílený život přináší hlubší uspokojení.
Osamělost – Náš letitý obranný pancíř nám brání vstupovat do
důvěrných vztahů s lidmi, kteří by nás mohli mít rádi takové, jací skutečně
jsme. V terapii rozvíjíme odvahu tento pancíř odkládat i dovednost vyhledávat
takové lidi, kteří se k nám hodí. Učíme se přebudovat svůj sociální systém
tak, aby z něj všichni zúčastnění měli větší potěšení.
Nesoulad mezi dáváním a braním – Často trpíme pocitem, že
emocionálně víc dáváme než dostáváme, což je způsobeno tím, že skutečně dávat
jsme se ještě nenaučili. V terapii se učíme mocnému kouzlu dávat to,
co jsme sami nikdy nedostali, a přijít tomu na chuť. Rozvojem schopnosti dávat
se velice rychle dostaneme do emocionálně pozitivních čísel (týká se především emocí,
teprve potom možná i financí :-).
Role oběti – nám sugeruje, že za svůj neradostný život neneseme
žádnou odpovědnost (protože jsme hodní) a že ji mají pouze ti druzí (protože jsou
zlí). Aby se mohl zlepšit náš život, musí se nejprve změnit oni. Role oběti je
mimořádně destruktivní postoj, proto jakmile ji sami u sebe objevíme, neodkladně
spěchejme do terapie vnitřního dítěte.
Strach z mužské či ženské energie – Naučme se kultivovat svůj přístup
k energii druhého pohlaví, harmonizovat se s vlastní touhou i naslouchat svému
citu pro čistotu. Dokážeme pak lépe navazovat a prožívat krásné citové vztahy,
druhým i sobě naplníme citovou nádrž a užijeme si emocionální hojnosti. Jsme
jediné specializované pracoviště svého druhu :-)
Temná noc duše – skutečnou podstatou emocionálních problémů jsou
vždy problémy duchovní, na které život reaguje
transformačním tlakem. Temná noc duše je obvyklou reakcí na transformační
tlak zejména u duchovně pokročilejších lidí, kterým už život definitivně
přestává tolerovat jejich dosavadní duchovní spánek. Probouzení z temné noci
duše je hlavním posláním spirituální terapie.
Pro koho je terapie vhodná
Terapie vnitřního dítěte je určena především těm, kdo už tuší, že největším
problémem jsou si oni sami, potřebují se konečně cítit lépe než doposud, jsou
ochotni začít u sebe a něco pro to i udělat.
Terapie je obzvlášť vhodná pro každého, kdo:
chce vyléčit své vnitřní dítě
touží harmonizovat vztah k sobě, k životu a k druhým lidem
touží lépe pochopit, jak to tady celé funguje
je zvyklý přemýšlet o sobě i o životě z duchovního hlediska
potřebuje pozvednout svého ducha a více vnímat posvátnost života
chce posílit a kultivovat svoji mužskou či ženskou roli
absolvoval již více terapií či seminářů osobního rozvoje s neuspokojivými
výsledky
je na antidepresivech a touží je trvale vysadit.
Terapie vnitřního dítěte není určená pro léčení závažnějších
poruch osobnosti, ale ani dlouhodobá
psychiatrická medikace antidepresivy není pro terapii překážkou.
„Poznala jsem zblízka několik Honzových klientek a mohu dosvědčit,
že Honza odvádí velmi dobrou práci. Jeho terapii rozhodně doporučuji.“ Míla Lukášová, terapeutka
„Honzova terapie i reakce klientů na mě dělají velmi dobrý dojem. Líbí se mi i pokora,
s jakou Honza píše o své práci. Znám Honzu řadu let a jeho terapii doporučuji.“ Petr Velechovský, Modrá alfa