|
|
Cestování po poušti depreseK videím pana Havelky mě na začátku roku 2016 před mojí maturitou přivedla moje máma. Dost jsem se utápěla ve svých vnitřních pochodech a po několika neúspěšných pokusech o terapie s psychology či o pravidelné braní AD jsem na podobnou pomoc dost zanevřela, jelikož se mi dostalo řady donebevolajících nepochopení. Pan Havelka mě zpočátku vůbec neoslovil, protože jsem nechápala, co s člověkem dokáže udělat (ne)přijetí sama sebe, obzvláště bolestivých a tísnivých emocí, potažmo veškerých všednodenních událostí. Nicméně ke konci roku se můj stav dostal do nesnesitelných rovin. Zhruba šest let jsem již nevěděla, kde je nahoře a kde dole, a stále jsem se v životě motala jako špína v kýblu, avšak první zkouškové období na VŠ mě donutilo se tímto mým stavem skutečně důsledně a pravdivě zaobírat. Školu jsem ukončila předčasně a téměř třičtvrtě roku jsem v absolutních záchvatech beznaděje, bezmoci, strachu a šílenství dojížděla do Prahy na terapii vnitřního dítěte k panu Havelkovi. S ním jsme nejdříve načrtli kontury příčin mého problému, které jsem pořád měla zapotřebí předělávat, a pořád jsem se v nich chtěla po celou délku terapie babrat. Zaprvé zásadní věcí pro mě jistě bylo rozumem zaujmout postoj, že nejsem ničí oběť, ovšem vzápětí jsem (jak mi to je stále občas vlastní, ale pořád se přeučuji) namířila prstem na svoji nebohou vyprahlou holčičku, toužící po bezpodmínečné lásce. To je třeba dokola měnit a přecvičovat, učím se ztěžka a pomalu. Zadruhé jsem se naučila rituál přijetí a myslela jsem si, že ho mám v kapse. Moc ráda bych řekla, že se mi povedlo dostat se na 100% přijetí za týden a ve výkazech jsem to takto zaznamenala, asi tři týdny jsem si to i myslela, ovšem jsem si absolutně nevšimla skutečnosti, že moje pojetí přijetí se přetlačuje a bojuje s hnusem a odporem, které opravdu cítím uvnitř. Silnou (svázanou :-) vůlí jsem je chtěla přeprat. To byly stavy blížící se opětovné hospitalizaci na psychiatrii, protože jsem opravdu lítala v šílených bolestech a strachu ode zdi ke zdi pořád dokola. Tak dlouho, dokud jsem nepochopila, že přijetím bolest nezmizí, a proto musím složit zbraně a uvolnit jí cestu. Ve třetím kole jsem se začala trénovat rituál péče o moji holčičku, který byl nějakým záhadným způsobem pro ni (i pro mě) zásadnější ve smyslu vztahu k mojí citlivosti, protože jsem se celým životem v podstatě prodírala s absolutní nenávistí k ní. Už dávno jsem techniky afirmací před zrcadlem vyhodila oknem, ovšem tato technika je natolik intimního charakteru a míří tak přesně, že jsem si ji osvojila, posléze i s chutí. Další bytostí vhodnou k integraci je můj odpor. S tím si stále dokola zakouším krušné chvíle a pořád bývá velice určující pro můj život a často se mnou dost smýká. V současné době mi zbývá jedno sezení, už mám i po všech, které mi pan Havelka dal sám od sebe, za což mu patří veliký dík, a já si odnáším z terapie spoustu cenných pochopení. Zaprvé je to pochopení mojí vnitřní situace (klasická medicína u mě byla bez šance), kdy se můj život v důsledku točí stále kolem jediné věci, kterou je strach. Zadruhé je to neutuchající trénink přijetí všeho, co je kolem mě a hlavně uvnitř mě. Zatřetí je to pochopení toho, že se jaksi dál můžu nenávidět z celého srdce, ale o to dýl mi bude vážně zle. Začtvrté se můj život začíná ubírat směrem integrace všech mých vnitřních pochodů, já sama se vážně zajímám o vývoj svojí duše a učím se přebírat zodpovědnost za stav svého vědomí. Moje transformace zcela jistě není u konce. Vždyť na to mám ještě spoustu času. Pan Havelka byl a stále pravděpodobně prostřednictvím svých videí bude velice zkušeným, vnímavým, citlivým a pro mě nedocenitelným průvodcem na poušti deprese. Velmi mu za to děkuji a kdybyste se stále ještě rozhodovali, jestli s depresemi terapii vyzkoušet či ne, já říkám: „rozhodně do toho jděte, nebudete litovat.“ PS: Hubnoucí terapie funguje brilantně :-). Kateřina Hudcová, 20 let (23. 8. 2017) |
Zkušenosti klientů aneb
Napsali o terapii: „Poznala jsem zblízka několik Honzových klientek a mohu dosvědčit,
že Honza odvádí velmi dobrou práci. Jeho terapii rozhodně doporučuji.“
„Honzova terapie i reakce klientů na mě dělají velmi dobrý dojem. Líbí se mi i pokora,
s jakou Honza píše o své práci. Znám Honzu řadu let a jeho terapii doporučuji.“
|