|
|
Transformační tlak„Bolest je praskání skořápky vaší nevědomosti.“ Chalil Džibrán, Prorok Transformačním tlakem nazýváme ne zcela zřetelnou a částečně hypotetickou příčinu rostoucího nepohodlí ve vnitřním světě u stále většího počtu lidí. Statisticky se tento trend projevuje dramatickým nárůstem spotřeby antidepresiv a přeplněnými blázinci. Nevíme sice, proč se to děje, ale naprosto jasně vidíme, že se to opravdu děje, že na některé z nás život tlačí čím dál nemilosrdněji. 
Temná noc duše aneb psychospirituální krizePod transformačním tlakem se obvykle dostáváme do trýznivých duševních stavů, které byly dříve označovány jako temná noc duše, nyní jako psychospirituální krize. V temné noci duše zažíváme sérii tísnivých vhledů do bezvýchodnosti našeho života a neudržitelnosti našich dosavadních návyků. Naše obvyklé jistoty přestávají poskytovat oporu, ztrácíme půdu pod nohama, vidíme, že se nemáme čeho chytit. Často se u toho velmi bojíme, že se s námi děje něco děsivého, že nás pohlcuje šílenství. Nejčastější příčinou této psychické krize jsou duchovní problémy, vznikající z toho, že naše životní návyky nejsou v souladu s naší duchovní touhou (viz též článek Duševní problémy vznikají z potlačené spirituality). Smyslem transformačního tlaku je velmi citelně nás na tento nesoulad upozornit a nedovolit nám, abychom jej nadále ignorovali. Transformační tlak je vždy nasměrován přímo proti egu, čili proti té naší složce, která odmítá přijmout život takový, jaký je. Ego je naše nebolestivější místo. Je-li ohroženo, může vytvářet naprosto nesnesitelné utrpení takové intenzity, že aby se ho člověk zbavil, raději obětuje své fyzické tělo a volí sebevraždu. Naše civilizace neumí zkušenost temné noci duše nijak ošetřit a lidem, kteří v temné noci duše trpí, nenabízí žádnou použitelnou podporu. Ani oficiální psychoterapie, pro kterou cokoliv duchovního bohužel přesahuje její horizont, nedokáže obvykle v temné noci duše pomoci jinak než antidepresivy. Jako motýl v kukleV transformační terapii přirovnáváme temnou noc duše ke stavu motýla, který se už naléhavě potřebuje vyprostit ze své kukly, ale zdánlivě k tomu nemá žádný nástroj, protože kukla je pevná a tvrdá, zatímco tělo motýla uvnitř kukly je měkké a bezmocné jako mokrý hadříček. Aby motýl získal k opuštění kukly dostatečnou motivaci, musí se mu v určený čas stát pobyt v kukle naprosto nesnesitelným. Pokusíte-li se motýlovi pomoci tím, že mu tuhý plášť kukly nastřihnete, aby se mu vylézalo snáz, zmrzačíte ho. Motýl totiž potřebuje při vylézání kukly vynaložit krajní námahu proto, aby se dostatečně rozdýchal a měl v tělíčku dostatek vzduchu pro napumpování žilek ve svých křídlech. Díky dobře napumpovaným žilkám se mu jeho křídla roztáhnou, dokud jsou ještě mokrá, a mohou vyschnout a zpevnit se jako rozprostřená. Pomůžete-li mu, motýl nevynaloží dostatečnou námahu, nerozdýchá se, křídla se mu neroztáhnou a uschnou jako zmuchlaná. Vaše námaha je nezbytnáV transformační terapii automaticky předpokládáme, že vaše problémy jsou přirozeným důsledkem toho, jací teď jste. Chcete-li své problémy vyhojit, musíte se změnit. Této změně říkáme transformace. Pokud na transformační tlak zareagujete vhodným způsobem a změníte se, nejenže zmizí vaše problémy, ale vaše duše tím získá použitelná křídla. V terapii proto spolu hledáme, kde a proč jste duchovně uvízli. Pak se tam za vámi vypravím osobně, vezmu vás duchovně za ruku a povedu vás ven. Krajiny temných nocí duše a psychospirituálních krizí mám prochozené křížem krážem a znám cesty tam i zpět dost důkladně na to, abych vám tam mohl být kvalifikovaným průvodcem, neboť nějakou cestu odtamtud ven najdu vždy. V rámci terapie vás povedu. Nebudu se s vámi prát, ani vás vláčet po zemi, ani vás nepovezu uspané v sanitce (to by to pak celé bylo mnohem dražší :-). Ven ze svých problémů musíte vyjít po svých, což vyžaduje určitou námahu. Zdůrazňuji, že vaši námahu, já vám v tom budu pouze asistovat. Váš vlastní duchovní pohyb je tím jediným, co vás může změnit, co vám pomůže duchovně se rozdýchat tak, aby se křídla vaší duše mohla rozepnout. A tady je kámen úrazu, protože ne každému se chce takovou námahu podstupovat, obzvlášť v terénu, kde se sám dostatečně neorientuje, a proto smysl některých kroků úplně nechápe. Nevědomý odpor k terapiiPři terapii se většina energie spotřebuje na překonávání odporu vašich starých struktur, které se změně brání asi podobně, jako kdybyste přestávali kouřit. Odpor starých struktur je tím menší, čím víc jste duchovně probuzení. Většina lidí ale ve svém životě duchovně spí. Sice se rozhodnou pro terapii, ale když pak začnou jejich staré struktury bránit stávající stav, začne je to v jejich spánku budit, čemuž se instinktivně brání. Je-li duchovní spánek příliš hluboký, může být manipulace starých struktur tak silná, že se rozhodnou z terapie dezertovat. Nejčastěji k tomuto „rozhodnutí ve spánku“ dochází těsně před prvním nebo před druhým sezením. Únikové rozhodnutí bývá zdánlivě racionálně zdůvodněno („pes si poranil tlapku“, „spadla jsem z koně“, „zapomněla jsem na firemní večírek“, „šéf mě nepustil“, „partner si to nepřeje“, „vaše terapie je příliš neosobní“, „zrovna jsem onemocněla“, „kolegyně onemocněla“, „dítě mi onemocnělo“, „zhoršilo se počasí“, „je mi lépe a terapii už nepotřebuji“...), někdy nejsou uváděny důvody žádné. Pak klient obvykle přestane odpovídat na e-maily. Výsledkem je jednoznačně nedobrý pocit, tedy naprostý opak toho, pro co se původně do terapie přihlásil. Hugo – možnosti prevenceTomuto nevědomému odporu se v prostředí rodinných konstelací říká Hugo. Hugo možná není doopravdy nebezpečný, ale může terapii zablokovat, čímž zhatí váš původní záměr. Chcete-li destruktivnímu působení Huga předejít, zkuste prosím dodržet tři jednoduché metodické pokyny:
|
Zkušenosti klientů aneb
Napsali o terapii: „Poznala jsem zblízka několik Honzových klientek a mohu dosvědčit,
že Honza odvádí velmi dobrou práci. Jeho terapii rozhodně doporučuji.“
„Honzova terapie i reakce klientů na mě dělají velmi dobrý dojem. Líbí se mi i pokora,
s jakou Honza píše o své práci. Znám Honzu řadu let a jeho terapii doporučuji.“
|