|
|
Just a brick in the wallK Honzovi Havelkovi (dale jen HH) jsem se dostal ve znacne zubozenem stavu. Z internetu jsem znal jeho spiritualni stranky, na nichz jsem behem let sledoval, co dela. Nekde tam jsem cetl, ze se povazuje byt na pul cesty mezi racionalnim clovekem a spiritualnim posukem, coz mi prislo docela trefne i na mne. Sam toho pry hodne vyzkousel, v terapii nabizi to, co jemu zafungovalo, zadne teoreticke konstrukty vyctene z knih. Sam jsem uz v minulosti chodil na nejake terapie a spiritualne zamerene kurzy, ale prislo mi, ze to nikdy nikam nevedlo. Jsem citlivejsi, obecne nespokojeny se svetem, ktery vidim okolo sebe, nenachazim smysl v praci, kterou delam, nevim jak a co dal. Co se tyce duchovnich nauk a knizek o ktere jsem se zajimal, uz jsem nicemu neveril, pouze nachazel rozpory. Chtel bych byt prospesny spolecnosti, ale nevim jakym zpusobem, vzdy mne zajimalo spousta veci, nejsem vyhraneny. Prozival jsem rozpad vztahu, v hlave mi bezela myslenka, ze jsem v 33 letech v bode nula. (Kristova leta a predcasna krize stredniho veku :-). Byl jsem sice citlivy, ale nedokazal jsem dostatecne prozivat a davat najevo emoce, pripadal jsem si jako v ulite a nevedel jak z ni ven. Vzhledem k vyse popsanemu jsem se rozhodl HH kontaktovat. Samozrejme se mi tam nechtelo. Ale byl jsem na tom spatne, nevedel kam dal, tak jsem si řekl proc to nezkusit, nic tim neztratim. Na prvnim sezeni se mi terapeut jevil jako sympatickej chlapik a atmosfera v byte jako velice prijemna. V te atmosfere duvery jsem zacal mluvit o sobe a o tom, co mne privadi, a asi po 10 minutach jsem se rozbrecel. To se mi skoro nestava, jsem prece drsnej chlap. Hledali jsme priciny problemu a mne se vybavoval komplikovany vztah s rodici, oba jsou uzkostni, v detstvi a dospivani jsem nezazil dost lasky, svobody, prijeti. Abych to nehazel jen na rodice, svuj velky dil sehrala asi i skola a atmosfera ve spolecnosti obecne. Jak se zpiva na The Wall od Pink Floydu – All in all it was, just a brick in the wall. Libila se mi predestrena myslenka, ze nase emocionalni prozivani je spjato s entitou nasi osobnosti zvanou vnitrni dite. Zformovalo ho to, jak se k nam nase nejblizsi okoli chovalo v detstvi, od te doby je naprogramovano a pokud jsou bezici programy prevazne negativni, vznika problem. Za tema terapie jsme zvolili prijeti vlastni citlivosti. Behem nasledujicich setkani jsme probirali ritual prijeti a peci o vnitrniho chlapecka. Za domaci ukol jsem dostal tyto dve techniky provadet doma. S tim jsem mel a vlastne doted mam problem, neumim se poradne zklidnit. Ziju v Praze, kde na mne jako citlivejsiho cloveka pusobi hodne vzruchu. Jsem rozlitany a doma mi da hodne prace zpomalit a relaxovat. Vsiml jsem si, ze pri konzultacich u HH jsem byl ale velice uvolneny a relaxace a sestup do hladiny alfa mi fungoval bez problemu. To pro mne bylo prekvapeni a prijemne zjisteni. Kdyz jsem byl pred tim na ruznych kurzech nebo to zkousel sam, moc mi to nikdy neslo. Dostali jsme se k diskusi o privtelenych dusich, minulych zivotech, coz vyustilo v diagnostikovani a odvadeni privtelence Romana. S timto jsem zpocatku nebyl moc vyrovnany stale to beru tak na pul. Mam problem s tim, ze to, co probehlo, a co jsem opravdu videl, mozna zaroven je a zaroven i neni, ze se to cele odehralo v pohádkovém svete ktery je podle HH realny i nerealny zaroven. Moje prebujele racio jen tak neco neprijme:). Chci byt ve svem prispevku strucny. O tom co se behem terapie delo a o cem jsme mluvili, by se dalo psat a diskutovat dlouho. Urcite se muj stav zlepsil, vice si uvedomuji ze spousta veci je v mych rukou, mam chut na sobe pracovat a nekam se posouvat. Velice se mi libilo ze diskuse s HH neprobihaly tak, ze on by mi rikal nejaka dogmata nebo axiomy, ktere bych mel prijimat. Jednalo se o podnetnou a inspirativni vymenu nazoru, z jeho strany zalozenou na praktickych zkusenostech. Terapeut je z meho pohledu zajimavej a primej chlap, ktery si na nic nehraje a svou praci dela rad, uprimne a naplno. Jeho sluzby mohu vrele doporucit. Takze jsem snad uz kousek za bodem nula:), Janu Havelkovi chci timto clankem uprimne podekovat. Me dalsi smerovani zalezi predevsim na mne a mem odhodlani. Coz je zaroven prijemne i neprijemne poznani:). Prace na sobe samem je na svete asi ta nejtezsi.. (To jsem na zaver moudry:)) Pavel, 33 let (21. července 2011) |
Zkušenosti klientů aneb
Napsali o terapii: „Poznala jsem zblízka několik Honzových klientek a mohu dosvědčit,
že Honza odvádí velmi dobrou práci. Jeho terapii rozhodně doporučuji.“
„Honzova terapie i reakce klientů na mě dělají velmi dobrý dojem. Líbí se mi i pokora,
s jakou Honza píše o své práci. Znám Honzu řadu let a jeho terapii doporučuji.“
|