|
|
Něžná sama k sobě(aneb jak jsem nezačala brát antidepresiva :-) Do terapie jsem přišla řešit věci, které byly dlouho schované hodně hluboko, a v jedné etapě života se začaly drát na svět. Snažila jsem se silné emoce, vzpomínky a negativní myšlenky zvládnout s podporou blízkých vlastními silami několik měsíců. Posléze jsem zkusila několik aplikaci akupunktury. Měla jsem i několik sezení s psychiatrickou sestřičkou, ale stále to nebylo ono. Jakmile jsem se dostala k lékaři, automaticky mi byla předepsána antidepresiva. Naštěstí jsem ještě před započetím „medicíny“ kontaktovala pana Havelku, jehož stránky jsem objevila na internetu. Nějak jsem vycítila, že Terapie vnitřního dítěte je pro mne ta pravá. S panem Havelkou jsme se dohodli, že s antidepresivy počkám do začátku terapie. Nakonec jsem u něj podstoupila pět terapeutických sezení osobně a další čtyři sezení po Skypu. Vymýšleli jsme spolu domácí úkoly, které jsem pak většinou plnila a fotky z nich posílala panu terapeutovi. Byla to dobrodružná cesta a mnoho jsem se při ní naučila, hlavně sama o sobě. Musím potvrdit, že (alespoň do teď :-) jsem žádné prášky brát nezačala. Hlavním úkolem terapie, z mého pohledu, bylo snížit intenzitu emocí, a doslova upustit od návyku trýznění a trestání se. Chtěla jsem se osvobodit, jakoby se vyloupnout ze skořápky, získat sebedůvěru, pocit sebehodnoty a sebelásky. Toužila jsem se přijmout se vším dobrým a špatným, co jsem kdy udělala nebo řekla. A nejvíce ze všeho jsem se chtěla více poznat a pochopit své motivace a činy. Ráda bych se ještě zmínila, proč jsem si vůbec vybrala zrovna pana Havelku a jeho Terapii vnitřního dítěte. Byla to taková náhoda. Webové stránky Vnitřní dítě jsem našla při brouzdání na Internetu. Přečetla jsem si některé články pana Havelky a zkušenosti lidí, kteří si nějakou z jeho terapií prošli. Vzhledem k tomu, že jsem obdivovatelkou E. a M. Tomášových, o kterých se pan terapeut ve svém životopise zmiňuje, tak mě to přesvědčilo. Z antidepresiv jsem se chtěla vší silou vyvlíknout a terapii jsem viděla jako mnohem účinnější metodu jak vyřešit tehdy můj kritický stav. Hned od začátku jsem panu Havelkovi důvěřovala. Nebála jsem se na sebe prozradit cokoliv, cítila jsem se v bezpečí. Nejdříve jsme probrali, jak ta moje deprese začala, pak jsme se prodrali dětstvím, a to jak se ke mně chovali rodiče a jaké jsem měla jako dítě pocity. Následně jsme se podívali do současnosti, na to, jak se chovám sama k sobě, jestlipak jsem k sobě milá nebo naopak se kritizuji. Pak jsem se snažili rozebrat, proč se k sobě, tedy k vnitřnímu dítěti, chovám jak se chovám, a hledali jsme lepší a příjemnější cesty. Pan terapeut začal s mou vnitřní holčičkou komunikovat, a začal se ji ptát na to, co chce. Tehdy jsme zavedli rituál vnitřního dítěte. Začala jsem se svou malou holčičkou komunikovat sama a to dvakrát denně, ráno a večer. Nejdříve ze všeho jsem se ji za všechno, co jsem ji za ty roky provedla, omlouvala. Následně jsem ji slibovala všechno krásné a jako poslední jsem ji slovy projevovala lásku a něhu, říkala jsem ji, že ji mám ráda takovou, jaká je. Byl to takový monolog od dvou až do pěti minut, jehož účinek bylo po nějaké době opravdu možno pocítit. Musím přiznat, že jsem ze začátku k tomuto rituálu cítila nějaký odpor, hovořit sama k sobě něžně a hlavně nahlas, věnovat si chvíli jen pro sebe, ale po nějakém čase se mi to začalo líbit. Plnily jsme si také s holčičkou přání, šly jsme spolu na nákupy nebo na výlety do lesů. S rituálem jsem pokračovala až do posledního sezení po Skypu. V jednom okamžiku terapeutických sezení jsem pocítila velmi silnou nedůvěru vůči terapeutovi. S těmito pocity jsem se panu Havelkovi svěřila. Došli jsme k hypotéze, že mám možná v sobě nějakou bytost, které je všechno to šťourání velice nepříjemné, a chce s terapií skoncovat. Tahle bytost se přiznala, že ráda všechno ničí, sama je černotou. Pan Havelka začal hovořit o přivtělených duších, což se mi zpočátku jevilo jako něco nereálného, ale nechala jsem se přece jenom vést dál. V příštím sezení jsme se snažili přijít na to, co ten černý skřet, neboli, jak jsme ho pak s úctou přejmenovali, bílý ochránce chce a jestlipak by sám nechtěl zažít nějakou změnu. Následně jsme té bytosti tu příležitost ke změně poskytli, pomohli jsme jí, a ona odcestovala tam, kam ji srdce táhlo. Já se pak s podivem nějakou dobu cítila lehčeji. Teorii princezny a ministra jsme nakousli ještě při osobních sezeních a dotáhli jsme ji do praxe po Skypu. Jak se pan Havelka zmiňuje na svých internetových stránkách, jde o takovou metaforu touhy a rozumu. Nejdříve jsme se podívali na to, jak to v mém království čili vnitřním světě chodí. Pan Havelka je názoru, že vládnout by měla touha. Musím říct, že i když jsme princeznu, v celé její kráse posadili na trůn, doteď neustále trochu tápu v tom, co jsou ty mé touhy. Rituál přijetí, který mě pan Havelka naučil, byl nejspíš tím nejsilnějším a nejúčinnějším tahákem v rukávu. Číst o tomto rituálu je úplně jiné než ho osobně praktikovat dvakrát denně, odříkávat jej nahlas, srdcem, a zároveň si uvědomovat, k čemu ke všemu cítím odpor. Když zjistím, že se mi něco protiví, nasadím tento rituál i teď, čerstvě přes měsíc po terapii. Terapie vnitřního dítěte byla účinná, zapůsobila na mě. Naučila jsem se prostě se svými emocemi být a nesnažit se je potlačit a ignorovat tak, jako předtím. Něco jsem o sobě pochopila prostřednictvím moudrého a trpělivého vůdce, pana Havelky, ale cesta pokračuje dál. Některé teorie, jako třeba o princezně a ministrovi, mi přišly až jakoby příliš jasné. Je to tak u každého klienta, který se na pana Havelku obrátí? Celkově byla pro mě Terapie vnitřního dítěte přínosná. Doporučila bych ji i ostatním, kteří touží jak po poznání sama sebe, tak po životě bez antidepresiv. Iveta, 33 let (6. 10. 2013) |
Zkušenosti klientů aneb
Napsali o terapii: „Poznala jsem zblízka několik Honzových klientek a mohu dosvědčit,
že Honza odvádí velmi dobrou práci. Jeho terapii rozhodně doporučuji.“
„Honzova terapie i reakce klientů na mě dělají velmi dobrý dojem. Líbí se mi i pokora,
s jakou Honza píše o své práci. Znám Honzu řadu let a jeho terapii doporučuji.“
|